Do ZŠ Křesťanské Jana Husa v Brně docházejí dvě moje děti –
syn do 3. třídy a dcera do 2. třídy. Nejstarší syn (8. třída) navštěvuje jinou
běžnou základní školu. Sama pracuji jako učitelka a mám zkušenosti i s dalšími
školami, takže mohu porovnávat školní prostředí a klima různých škol.
Když jsme úplnou náhodou narazili na tuto školu, úplně nám
to změnilo pohled na školu, na vztah dětí ke vzdělávání i na vztahy mezi žáky a
pedagogy. Dodnes si pamatuji první den, kdy syn do školy nastoupil. Byla jsem v
úžasu. Na chodbách jsem viděla děti, které po letních prázdninách vyhlížely své
učitele, vítaly je s radostí, objímaly je a bylo vidět, jak jsou šťastné, že se
zase setkaly. Pro mě to byl velmi silný moment.
Syn nastoupil do první třídy. Má těžkou vývojovou dysfázii a
ve třídě bylo tehdy pouze šest dětí. Nyní je jich deset, ale stále jde o malý
kolektiv. Pro nás je to obrovská výhoda – syn má na práci klid, kolem sebe
tolerantní spolužáky a především velmi hodnou a vstřícnou paní učitelku i paní
asistentku.
Po roce začala do školy docházet i mladší dcera a bylo
krásně vidět, jak se ve škole cítí dobře. Má skvělou paní učitelku –
kamarádskou, veselou a otevřenou, která je pro každou legraci. Výuka je velmi
praktická. Děti často chodí na výlety do přírody a účastní se různých
zajímavých vzdělávacích projektů.
Je skvělý pocit, když si vyzvednete děti ze školy a ony vám
nadšeně vyprávějí, co všechno ten den zažily. Například včera jsem celou cestu
domů poslouchala vyprávění o tom, jak si v prvouce děti zkoušely volání na
záchrannou službu. Trénovaly různé krizové situace v praxi a dcera říkala, že
další den budou zkoušet volat i na policii. Už se na to těší a je zvědavá, jak
to bude probíhat.
Velmi si také chválí školní družinu a své vychovatele. Pokud
nemají své volnočasové aktivity nebo terapie, chtějí v družině zůstávat co
nejdéle. Vždy si tam krásně vyhrají – hrají hry, tvoří nebo si povídají s
kamarády.
My jsme velcí milovníci zvířat, takže osobně velmi oceňuji i
přístup školy ke zvířatům. Děti se s nimi ve škole často setkávají. Syn měl ve
třídě například pakobylky, měli tam i žabičky. Na chodbě jsou morčátka a děti
si je mohou po domluvě půjčit domů na víkend a starat se o ně. Ve vyšších
ročnících mají žáci dokonce zkušenost s líhnutím kuřátek a následnou péčí o ně.
Moc se nám také líbí, že někteří učitelé občas přicházejí do
školy i se svými psími mazlíčky. Pro děti je to vždy velká radost a zároveň
přirozená příležitost učit se respektu a ohleduplnosti ke zvířatům. Máme doma
malého "kapesního" pejska a je pro nás velmi milé, že je i on ve škole vítán.
Každý rok v červnu probíhá krásná školní akce – Akademie.
Během ní se oficiálně loučí deváťáci a celý pedagogický sbor jim přeje hodně
štěstí na jejich další cestě. Zároveň si každá třída připravuje kulturní
vystoupení pro rodiče a rodinné příslušníky. Je to velmi dojemná a krásná
událost, na kterou se všichni rodiče každý rok těší.
Osobně jsem z této školy opravdu nadšená. Pokud potkám
rodiče, kteří řeší výběr školy pro své děti, vždy jim tuto školu doporučuji.
Byla to jedna z nejlepších voleb, jaké jsem pro své děti mohla udělat.
Ema Štěpařová